ANALÝZA SPÚ V ČR V ROCE 2021

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2021 klesl oproti roku předcházejícímu o 18 případů a dosáhl celkového počtu 87 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílelo odvětví Stavebnictví (F.), kde byl evidován značný úbytek počtu případů.

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–296 případů za rok (průměrně 250). V dalších čtrnácti letech (2003–2016) se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 103─199 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů (94). V roce 2021 tento pokles dále pokračoval, a bylo tak zaznamenáno historické minimum. Průměrný počet případů v těchto pěti letech (2017─2021) byl 101. Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2021 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 31 událostech se smrtelně zranilo 32 zaměstnanců. Střet vlaku nebo vagónu s chodcem způsobil případy dva, dále to byl střet vlaku s vlakem a pád z vlaku. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR pod hodnotu 1 000 (901 případů). Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu takto vzniklých smrtelných pracovních úrazů (32 případů, tj. 4,9 %). V letech 2016 a 2017 počet usmrcených osob při dopravních nehodách opět klesl až na hodnotu 577. V roce 2019 bylo evidováno 618, v roce 2020 pak 518 a v roce 2021 jen 532 usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 13,2 % a na smrtelných dokonce 39,1 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 31 % (27 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,11) je nižší než hodnota za ČR (0,18). Autonehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen čtyřmi smrtelnými pracovními úrazy (dvě havárie vozidla a dvě sražení chodce).

Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce zaměstnancem, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 27 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2021 zaznamenala 3 události, při nichž zemřelo celkem sedm zaměstnanců, tedy stejně jako v roce 2020. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly sedm smrtelných pracovních úrazů, z toho čtyři při autonehodě.