Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v ...

V roce 2021 došlo k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2020. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr ─ ČSÚ). V letech 2012–2021 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 3 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 7 %. Tím došlo k vyrovnání počtu pojištěných osob mezi ženy a muže rovným dílem (50,0 % ku 50,0 %).

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2021 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty absolutních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti stouply, ale hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly. Od roku 1998 byl nejvyšší počet poijištěnců evidován v roce 2019. Od roku 2014 počet pojištěnců rostl. V roce 2020 byl ale zaznamenán mírný pokles (o 0,9 %) a v roce 2021 mírný nárůst (o 0,4 %).

V roce 2021 bylo vykázáno 88 smrtelných pracovních úrazů, což je o 20 případů méně než v roce 2020 a jedná se o historické minimum. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v letech 2019 a 2021 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020 a 2021 byly evidovány také tři události s hromadnými případy, ale následky nebyly tak fatální jako v roce 2018.

K největšímu nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), Doprava a skladování (H.) a Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.). Stoupl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Nebezpečné látky“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl proti roku 2020 o 8,6 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl jen mírně, což se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů nárůstem tohoto ukazatele o 8,0 %. Zvýšil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,8 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,1 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti stouplo o 0,7 %. Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2020 svého maxima, a to 62,5 kalendářního dne na jeden případ. V roce 2021 došlo k poklesu na hodnotu 58,0 dne.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2021 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (37 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení. Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2021 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 93 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 73 % a u pracovních úrazů smrtelných 69 %.