2023 - Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2023 bylo u 41 mužů a 23 žen hlášeno celkem 64 případů ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce případů bylo uznáno v kraji Moravskoslezském (33, tj. 51,6 % případů), jednou u tuneláře ve Spolkové republice Německo, viz tab. 2.2.1. Postiženi byli především pracovníci „při těžbě a úpravě uhlí“ (CZ- NACE B05 celkem 16, tj. 25,0 % případů).

Nejčastěji bylo hlášeno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (evidenční kód II.10 celkem 32, tj. 50,0 % případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z vibrací (evidenční kód II.7 celkem 23, tj. 35,9 % případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu diagnostikován ve 55 případech.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (33, tj. 51,6 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (25, tj. 39,1 % případů), viz tab. 2.2.10. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do některé z rizikových kategorií 2R až 4 (celkem 43, tj. 67,2 % případů). V nerizikových kategoriích 1 a 2 šlo celkem o 15, tj. 23,4 % případů. V šesti případech nebyla práce zaměstnavatelem kategorizována (tab. 2.2.9). Podle hygienických posudků vypracovaných KHS bylo uznáno při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikových kategorií 2R až 4, celkem 60, tj. 93,8 % ohrožení nemocí z povolání. V nerizikové kategorii 2 to byly 4 případy, tj. 6,2 %.

I zde problémem zůstávají případy ohrožení nemocí z povolání, které vznikly v důsledku působení vibrací nebo přetěžování končetin u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 nebo 2. Protože v rámci šetření nemoci z povolání KHS bylo ověřeno, že podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně (14krát) nebo nebyla provedena vůbec (6krát).